Ráno napadl mého psa volně pobíhající pitbul. Pejska jsem zachránila, majitelce pitbula řekla, co si o ní myslím a v bojovné náladě spěchala na školení v rétorice na opačném konci Prahy. Dorazila jsem na poslední chvíli, sálek už byl zaplněný asi třiceti lidmi, co si toužili zlepšit mluvení na veřejnosti. Kurz vedl člověk nejpovolanější, herec s charakteristickým hlasem i projevem, pan Jan Přeučil. Jeho řečnická cvičení nás pěkně rozmluvila, takže jsme se (my ženské) o přestávce bavily o všem možném. Dva muži, ač vypadali sympaticky, se drželi stranou a cosi řešili. Když jsem si šla kolem nich pro kafe, zaslechla jsem, že se baví o MDŽ: štvalo je, že se od nich čeká, že se budou snažit, shánět kytky nebo bonbošku, tssss“. Došlo mi, že dnes je 8.března, a zároveň mě udivilo, jak jim je tenhle svátek proti srsti. Misogyni jedni!
Po přestávce nás pan Přeučil vyzval, ať každý napíšeme na papírek téma, o kterém by se dalo diskutovat, a hodíme ho do klobouku. Bez přemýšlení jsem napsala “ MDŽ“. Náš školitel příspěvky zamíchal a ve zbytku dne jsme si témata po jednom vytahovali a přede všemi o nich diskutovali, plus každý dostal svého oponenta, který mu dával otázky. Byla jsem zvědavá, kdo si MDŽ vytáhne. Pořád nic, až jsem si ho nakonec vylovila já. A jako oponent usedl jeden z přítomných mužů. Zhluboka se nadechl, a už to jelo – minulé století, sufražetky, přežitek, zprofanovaná socialistická oslava udržovaná dělnickou třídou, karafiáty a bonboniéry prý ženy stejně nesnášely, a jemu dnes nebude nikdo nic přikazovat.
Jenže tady šlo o mou prezentaci, od rána jsem měla bojovnou náladu a v rétorice za dnešek už něco natrénováno. Řekla jsem, že jestli mu v minulosti některá hodila karafiát na hlavu, tak chápu, že nemá tenhle svátek rád. I když vznikl v minulém století, neberu ho jako přežitek, ani zvýhodňování nebo otravování žen. Vím o pánovi, který na MDŽ každý rok nosí své ženě karafiáty a novou utěrku na nádobí, a oba z toho mají radost. I mě v dnešní uspěchané době potěší, když mi 8. března někdo květinou připomene, že mě vnímá jako ženu. Když to udělá dobrovolně, budu na to fakt hrdá. Takhle plamenně jsem to podala, i když jsem tušila, že mě dnes žádné velké překvapení nečeká.
Prezentace skončily, dostali jsme zpětnou vazbu a seminář se nachýlil ke konci. Profesor Přeučil všem poděkoval za účast, rozdal certifikáty a dodal, že účastnicím kurzu by rád předal malou pozornost. Je totiž Mezinárodní den žen a on ženy ctí a respektuje. A každé z nás věnoval krásnou žlutou růži.

Pozn.
Mizogyni = muži, co nenávidí ženy