Článek

Bondovky

Miluju Bondovky! Ian Fleming, který vymyslel Jamese Bonda, fiktivního a neporazitelného agenta 007 s povolením zabíjet, o něm napsal řadu románů, a jelikož byly skvělé, většina byla zfilmována. KdyžFleming v roce 1964 zemřel, ve vymýšlení a psaní příběhů o Bondovi pokračovali další spisovatelé (mimo jiné i můj oblíbený Kingsley Amis ). Ve filmu existuje postava Jamese Bonda od roku 1962 a doposud se natočilo neskutečných dvacet pět filmů. Viděla jsem všechny! Představitelů Bonda bylo za tu dobu povícero. Prvním a podle mě nejlepším agentem 007 byl Sean Connery  – hrál ho šestkrát, po něm George Lazenby -jednou, rekordmanem se stal Roger Moore -sedmkrát, Timothy Dalton -dvakrát, Pierce Brosnan –čtyřikrát, a zatím posledním byl Daniel Craig –do roku 2021 hrál Bonda pětkrát. Kdo bude dalším, ví zatím jen Bůh a scénáristé.
Co mě na Bondovkách tak baví? Přece napínavý až  neuvěřitelný děj (miluju nadsázku)  s kriminální zápletkou, kterou usilovně řeší neuvěřitelně schopný agent 007 s povolením zabíjet, hodností comander (kapitán) britské tajné služby MI6, až vše vyřeší. Proti němu stojí padouch s velkým P – doktor No, Blofeld,….. Hrou zamíchá „Bond girl“, dívka s velkým D, jejíž náklonnost si Bond získá, dívka mu pak pomáhá, někdy se do Bond zamiluje, případně se Bond zamiluje do ní. V každém díle je jiná a hrají ji ty nejkrásnější světové herečky  Neméně zajímaví jsou Bondovi spolupracovníci, kterým velí „ M“ – ředitel/ka britské tajné služby (nejvíc se mi v téhle roli líbila Judy Dench, velmi rozhodná a uvěřitelná). Má vtipnou sekretářku, Miss Monneypenny, se kterou Bond v každém díle flirtuje. A pak je tu další postava, která nesmí chybět v žádném díle a na kterou se pokaždé moc těším: Výstrojní důstojník britské tajné služby, zvaný „Q“, od slova  Quartermaster –proviantní důstojník, který vybavuje  tajné agenty nejnovějšími technickými pomůckami. Nejdéle ho hrál herec Desmond Levelyn. O „Q“- Desmondu Levelynovi, byla dokonce napsána kniha. Dozvíte se v ní, jak režisér hledal pro tuto roli herce se silným velšským přízvukem, nejlépe pravého Velšana, aby jeho postava byl dost „divná“. Levelyn prý při konkurzu předvedl takový přízvuk, že ho hned přijali, ale pak ho radši nechali mluvit normálně. Jeho suchý anglický humor při předvádění technických pomůcek si diváci tak zamilovali, že jeho původně maličkou roli v dalších dílech rozšířili a z Bondova Provianťáka se stala Levelynova životní role. V závěru knížky o „Q“ najdete seznam veškerých „gadgets“, všech technických pomůcek použitých v Bondovkách, od supermoderních zbraní, přes smrtící foťáky,vývrtky, zápalky, vystřelovací pera až po nejfantastičtější auta (i když Bondovou nejoblíbenější značkou byl Aston Martin). U nás doma šla knížka z ruky do ruky a mnohokrát jsme se k ní vraceli a, už jako „znalci“, se těšili na každý další díl jako malé děti. Když Q zestárl, dostal k sobě asistenta, kterého hrál John Cleeves, člen skupiny Monthy Pythons, nezapomenutelný šoumen, což jsme opět kvitovali s povděkem, a po Levelynově odchodu roli Q převzal.
Časy se však mění a Bond též. Nadsázka a pro humor v posledním díle (rok 2021) bohužel vymizely, Desmond Levelyn i John Cleeves se stali minulostí a z poslední Bondovky si nového Q ani nevybavuju. Hektický (a podle mě překombinovaný) děj byl totiž ještě střižený červenou knihovnou a jakousi rodinnou nostalgií, u naší filmové kritičky Mirky Spáčilové propadl a u mě taky. Ale, jak to už v bondovkách bývá, nic není ztraceno, a tak doufám, že se Q a jeho humor v dalším díle vrátí.

P.S. pokud vám jméno John Cleeves nic neříká a máte rádi anglický humor, mrkněte na internetu na  youtube Ministerstvo švihlé chůze. Dobře se bavte!

Článek

Silvestr 2021

DEN plný očekávání
VEČER lidského setkávání
NOC ohňostrojů

S lavnostní
I nspirativní
L áskyplný
V elkolepý
E fektní
S enzační
T ryskající
R adostný

Článek

Roční bilance. Zbývá dořešit…

S končícím rokem bilancuju a raduju se z toho, co se v tomhle roce povedlo: já a všichni mí příbuzní jsme zdraví. Mám novou práci, která mě baví. Povedla se rekonstrukce koupelny!
A jak už to bývá, se něco nedotáhlo a budu to muset vyřešit v novém roce.
V našem paneláku totiž probíhá rekonstrukce a na jaře  příštího roku nás čeká výměna výtahu. Zatímco teď musíme od výtahu k bytu dojít po schodech, ten nový bude zastavovat přímo u našich bytů, a taky bude daleko větší! Jenže než se tak stane, budeme muset přežít cca tři až pět měsíců bez něj. Pro nás, co bydlíme v sedmém a vyšším patře, nezáviděníhodná situace. Týká se to i mě a mého knírače Jeremyho. Má už věk, jeho srdíčko není tak výkonné jako dřív a po schodech neběhá jako před lety. A tak jsem pro nás dva začala shánět na nadcházející jaro podnájem. Nabídek plno, ceny o dost vyšší než loni, v reálu to vypadalo asi takhle:
Prohlídka malé bytu 2+ KK v desátém patře. Výtah úzký, údajně pro tři, je ve skutečnosti pro jednoho s nákupními taškami, velice úzký, no, něco pro mě, s mým náběhem na klaustrofobii. Byt byl hezký a měl balkon, s asi 20cm velkými průhledy, kterým jsem  v dolní části viděla z výšky na ulici, z čehož mě jímala závrať. Takže nic pro mě.
Nevadí , byla tu další prohlídka: Garsonka ve třetím patře moderního komplexu. S makléřem jsme jeli malým výtahem. Když jsme do něj nastupovali, nasadila jsem si roušku s poznámkou: Ehm, abychom si navzájem nic nepředali.
Mladík bez roušky se mi podíval pevně d očí: Nevím jak vy,  ale já žádnýho vira nemám.
A jste proti covidu očkovanej, zkoumala jsem.
Nejsem, já na tenhle mediální humbuk nevěřím, odpověděl.
A co těch třicet tisíc mrtvejch, podotkla jsem tiše.
Ti byli stejně nemocní a umřeli by stejně, odtušil přesvědčeně.
Dorazili jsme ke dveřím bytu k pronájmu, kde si roušku nasadil.
Byt by maličký, 1+kk 17metrů čtverečních, skoro celou plochu vyplňovala povlečená postel – letiště. Šmajchl kabinet, napadlo mě. Dům byl moderní, s mnoha přátelskými zákoutími: na grilování, fitko, obří televizi, knihovnu atd. Můžete využívat prádelnu, informoval mě makléř a zavedl mě tam. Byly v ní pračky i sušičky, na nich něco mezi malou motorovou pilou a atypickou žehličkou. Na můj dotaz co to je, mi muž vysvětlil, že to je ruční vysavač na cucky z filtru v sušičce, které musí po sobě každý vyčistit.
I když jsem nabídku nevyužila, byla jsem vděčná aspoň za tenhle technický „update“.

Nevadí, v novém roce budu shánět dál. Kdybyste věděli o nějakém pronájmu v Praze, dejte mi prosím vědět.

 

Článek

Narozeniny dříve narozených

Už jsou tady zas
volá mužský bas,
hlas drsný jak mráz
zve na hodokvas.

Pozve nás i vás
na ten velký kvas,
kde hrát se bude jazz
ve dni plném krás.

Rok co rok byl kvas
slavil jsi jak ďas
pak trávil jsi jak plaz
už nemáš úzký pas
a nežiješ si snáz.

Máš teď šedý vlas
zuby samý kaz
záda bolí tě jak ras
roky pomalu ti lámou vaz.

Svět, co je plný krás
už netýká se nás,
čeká nás jen sráz
a pak na nebesích jas,
slyšíš vnitřní hlas.

A už jsou tady zas:
dnes, v narozenin čas
zve vás i nás
k  oslavám  zas
ten hlas.

Tak vezmi kord a tas,
vystoupej ten sráz!
Vždyť máš ještě čas,
užij si svůj hodokvas.
A za rok, ať jsi na něm zas.

S letošními devadesátinami mého strýce mě napadla tahle báseň. Drsná, ale pravdivá: Narozeniny dříve narozených přicházejí pro ně stále v kratším intervalu a připomínají jim, jak čas ubíhá, co mohli dříve a co dnes už nesvedou. Budou na tomhle světě ještě za rok? Jak nemilosrdné. Přesto věřím, že je vždy dobré se sejít a uspořádat hezkou oslavu narozenin, ať už je život jakýkoliv.
Hodně zdraví, lásky a pohody v novém roce, milý strýčku!