Žila jsem nějakou dobu sama a připadala si osamělá. Mí přátelé se rozhodli, že mi pomůžou s tím skoncovat a domluvili mi schůzku se svým osamělým kamarádem. Sraz jsme si domlouvali telefonicky. Mluvil věcně, ale příjemně, a navrhl schůzku v jedné pražské kavárně, kterou jsem neznala, jelikož byla pro mě dost z ruky. Navrhla jsem sraz jinde, kam bych to měla blíž, ale přemluvil mě: v té „jeho“ kavárně mají nejlepší kávu v Praze a určitě se mi tam bude líbit. Když jsem na domluvenou schůzku přišla, nelitovala jsem, bylo to opravdu útulné místo. Čekal tam na mě vybraně oblečený muž mého věku, objednal kávu a dali jsme se do řeči. Dozvěděla jsem se, že je byznysmen. Konverzace byla zpočátku příjemná, ale pak se začala točit, jako když chodíme kolem horké kaše. Možná si myslel to samé o mně, prostě jsme nemohli najít společný zájem – nechodil do kina, ani na výstavy, do přírody, nesportoval, nečetl knížky, zdálo se mi, že není moc na povídání, ani neměl psa jako já. Když jsme dopíjeli kávu, zmínil se o kurzu reiki, na kterém se naučil předávat energii, a rád by mi to předvedl. Byla jsem zvědavá, jak to udělá. Vyšli jsme na ulici před kavárnu. Byl únor, sněhový poprašek se leskl ve světle lamp, on se se mnou pod jednou tou lampou zastavil a řekl, ať zavřu oči. Logicky mě napadlo, že mě políbí. Místo to mi začal přikládat ruce na čelo. Čekala jsem, jestli něco ucítím a opravdu: začala mě strašně bolet hlava. Muž zareagoval empaticky: moc ho to mrzí, ale někdy se se může stát, že se ta energie někde nahromadí a je potřeba ji zharmonizovat. Zeptala jsem se, s třeštící hlavou a už jistou nedůvěrou, jestli to může udělat. Byla to nahrávka na smeč. Pozval mě k sobě domů –  bydlel za rohem. Na můj dotaz, jestli nemá spíš zájem o sex, ocenil, že mi to pálí rychle. Vzala jsem to jako poklonu a omluvila se, první rande si představuju jinak. Když jsem dorazila k sobě domů a vzala si „prášek na hlavu“, zavadila jsem pohledem o kalendář: Sešli jsme se na den zamilovaných! Bohužel, svatý Valentýn úspěch nezaručil. Snad to vyjde jindy, s někým jiným. (ovšem, jestli chci stihnout polibek na 1.máje pod rozkvetlou třešní, budu sebou muset hodit.)